Nejedná se o čistou soulsborne hru, ale rozhodně King of Lorn co se týče do obtížnosti, má co nabídnout, hlavně pro otrlé..
TeamKill Media Studio a jejich prvotina King of Lorn The Fall of Ebris sází především na utrpení pro hráče, inu daří se jim to skvěle a to vše s pohledu první osoby. Hra vás zavede do ponurého světa Lera a ačkoliv by to mnohé nenapadlo, tak vašich úkolem bude opět najít zdroj nákazy a poradit si s jeho vyléčením. Kombinace moderních a starých prvků vytváří vskutku unikátní zážitek v pseudo akční hře, nebo spíš horroru?
Velmi individuální věcí je onen Horror aspekt, někdo se děsí katakomb, kde Lord Nito holduje na duších, jiní se zas zaleknout u RE: Biohazard a jiné.
King of Lorn není čistý horror, ale kombinace beznaděje – atmosféry – grafiky utváří velmi silný celek a vybuduje u hráče občas hrůzu, záleží spíš na tom, jak jste zdatní a vybavení. Nutno podotknout, že stačí vypnout v nastavení grafiky postprocessing a rázem nepotřebujete louč jako věrného pomocníka.
Hra je temná a ponurá a co se týče variace map, od žaláře, vesnic či zasněžených planin si užijeme i trošku “pekla” dá se říci.
Příběh
Když se nebudeme bavit o zápletce, která stejnak nikoho nepřekvapí, nýbrž o vyprávění, tak tu jisté společné prvky se soulsborne žánrem přeci jen najdeme.
Vyprávění probíhá pomocí cutscén, které jsou velmi zdařilé “jak které” a také v různých lokacích natrefíte na svitky (scrolly), které Vám poví něco o místním dění, skoro jako duše či předměty v Dark Souls.
Chtěl bych nápovědu
Zapomeňte.. tohle není hra pro slečinky, ovšem dostanete tu alespoň pěkný ukazatel životů, jako cenu útěchy. Nevíte kudy jít? Poraďte si. Jaký je váš aktuální úkol v lokaci? Poraďte si.
Ano žádná mapa, nebo rozpis úkolů se tu nekoná a vlastně hru procházíte dle vás a občas můžete i zabloudit, lokace sice nejsou bůhví jak velké, ale i tak. Bohudík si hru můžete uložit u takových “panáků”. Autosave, či manuální ukládání kdekoliv – nikoliv.
Soubojový systém
Jak jsme zmiňovali již u Elderbornu, u soubojového systému s první osoby, není moc co vymýšlet, aby hra nedopadla jak poslední počin od D.Vávry, kdy proti více protivníkům souboják působí křečovitě (smích).
Čili dostanete zkrátka jeden útočný pohyb na levém tlačítku myši – samozřejmě každá zbraň má svůj. Naopak na pravém tlačítku máte blok, no připočtěte si “Dash” a pomalu se dostáváte ke konci.
Zní to jednoduše? Blok nikdy nevykrývá 100% poškození a jedna rána vám klidně sebere půlku vašich bezcenných životů. Ty musíte sbírat, žádná casual regenerace se nekoná, ani aktivní itemy. Po mapách můžete nalézt bedny, nádoby či jiné předměty a tu můžete natrefit třeba na zelenou lahvičku, která vám doplní zdraví.
Využívání úhybů a načasování úderů je kritické pro úspěch, navíc musíte vědět “kdo čo”. Někteří nepřátelé vám kašlou na útoky ze předu, aktivně se brání a musíte se jim dostat za záda apod, jindy musíte mířit na určitou část těla bez brnění.
Celkově ve hře je chladných zbraní docela dost a dokonce dojde i na zbraně na dálku či magie. Nepřátelé.. zombíci, psy, rytíři aaaa sakra máme tu i draky.. Rozhodně se nudit nebudete. Dojde i na boss fighty, které jsou vcelku podařené. Bohužel v mnoha případech to kazí devastující kombinace útok a dash zpátky, který je až moc efektivní.
Grafické zpracování
Počkat hru dělá Indie studio? Nestává se to sice často u Indie studií, ale graficky hra vypadá opravdu moc pěkně.
Stíny a (ne)osvětlení, vznášející se částice a celkový art design, rozhodně se některé větší tituly mohou schovat do rohu, dívám se na tebe The Surge, vypadáš hnusně a k tomu nejedeš ani plynule.
Nejen že hra vypadá dobře, ale taky i dobře jede, sice.. Hra zatopí hlavně vaší grafické kartě a procesor zůstane chladným, šlo to udělat určitě mnohem lépe. Na mé sestavě hra běží na 50-35 FPS při ultra nastavení FHD a vůbec mi to nevadilo. Při snížení detailů se dostanu na těch 50-70.
Drtivá většina her se vám může škubat už ve chvíli, kdy vám padnou snímky pod 50 a při 35 fps je většina moderních her nehratelných. King of Lorn očividně obešel moderní trendy, jelikož i na 35 snímcích hra běží a neškube se, zpomalení hry nejde skoro poznat. To se teda jen tak nevidí.
Zvuková stránka je komorná, zkrátka ladí s tématikou hry.
Co nevypadá nejlíp, snad opraví patche.
Co může zamrzet je skromné nastavení prakticky všeho, nepřirozeně dlouho trvá se dostat do menu obrazovky a systém checkpointů je jaksi nevysvětlen, přesné jeho fungování a to včetně předmětů, které padají s nepřátel, viz duše. Absence inventáře by zas tolik nevadila, ale takhle je člověk občas iritován “to čo je”.
Soulsborne žánr není jenom o obtížnosti, těch ukazatelů je mnohem více, ale King of Lorn si přesto zaslouží vaši pozornost, pouze v případě že se nebojíte a máte rádi výzvy. Na Steamu sice hra nemá nejlepší hodnocení, ale většinou od hráčů co měli technické problémy, kor v early access.
Hra vyšla 22.11.2019 na PC, na další platformy taky dojde. 😉